Basilica di San Francesco
Dvě baziliky nad sebou a Giottův cyklus

Pozor: Uvnitř se nefotí. Toalety nejsou v bazilice, jen v podzemí dolního náměstí. Mezi dolní a horní bazilikou nevede uvnitř bezbariérová cesta.
František zemřel v roce 1226 a už 1228, v roce svatořečení, byl položen základní kámen baziliky. Dolní kostel stál roku 1230, kdy sem přenesli světcovo tělo, horní byl hotový roku 1253. Výsledkem je nezvyklá stavba: dva kostely postavené na sobě, každý s jiným charakterem — dolní tmavý a nízký, horní vysoký a prosvětlený. Stavbu vedl bratr Eliáš z Cortony, Františkův druh a tehdejší představený řádu; celý areál má přes 14 tisíc m².
Horní bazilika nese cyklus 28 scén ze života sv. Františka, tradičně připisovaný Giottovi — autorství je mezi historiky umění dodnes sporné, význam ne: postavy tu poprvé stojí v prostoru a mají tváře skutečných lidí. V dolní bazilice pracovali Cimabue, Simone Martini a Pietro Lorenzetti.
V září 1997 se při otřesech zřítily části kleneb horní baziliky, čtyři lidé zahynuli a Cimabueho fresky se rozpadly na desetitisíce úlomků. Obnova trvala dva roky. Od roku 2000 je bazilika na seznamu UNESCO.
Začněte na dolním náměstí (Piazza Inferiore), kde je informační úřad — půjčí audioprůvodce a domluví prohlídku s bratrem, ty bývají o víkendech a v létě. Na hrob se sestupuje z dolní baziliky. Součástí areálu je i muzeum pokladu s Perkinsovou sbírkou obrazů (út–so 10:00–17:00, ne 11:00–17:00, v pondělí zavřeno, dobrovolná nabídka).

Otevřít v aplikaciMapy.com na webu →
Zpět na seznam míst